Boeing 737

Letadla ze série Boeing 737 jsou nejúspěšnějším strojem na střední a dlouhé tratě v historii. Bylo jich objednáno více než 6000 kusů a dodáno 5000 (kus s číslem 5000 byl vyroben v únoru roku 2006). Samozřejmě že ho mají ve své letecké flotile i České Aerolinie a to ve 30 kusech (po patnácti sérií 400 a 500). Tento letoun je natolik rozšířený u leteckých společností, že v průměru každých pět vteřin startuje jeden a v každé chvíli je ve vzdušném prostoru více než 1000 letadel tohoto typu.

Práce nad tímto letadlem začala společnost Boeing v roce 1964 (první studie se objevily již v roce 1958). Bylo to krok vynucený konkurencí a přesněji jejími letadly typu Caravelle, DC-9 a BAC 1-11. Pvní návrh počítal s kapacitou pro 60-85 pasažérů, ale po rozhovorech s Lufthansou bylo místo zvětšeno pro 100 lidí. Lufthansa byla také prvním zákazníkem, který si objednal 10 kusů prvního typu 737-100. Svůj panenský let letadlo mělo 9. dubna roku 1967 a do služby německých aerolinií nastoupilo v únoru o rok později. První verze bylo dodáno pouze 30 kusů, ale následující byla mnohem úspěšnější. Boeing 737-200 byl vyráběn až do roku 1988 a celkem i s verzí C bylo dodáno více než 1000 letadel. Do dnešního dne jich léta téměř 600 kusů.

Po letadlech ze série 100 a 200, které v řazení patří do skupiny Original nastoupily série 300, 400 a 500, které řadíme do skupiny Classic. Projekt Boeingu 737-300 byl zahájen v roce 1980, první let uskutečnil 24. února roku 1984 a do služby nastoupil v listopadu téhož roku. Byl větší, tišší a ekonomičtější než jeho předchůdci a využíval mnoho prvků z dalších generací 757 a 767. Série 300 byla vyráběna až do roku 1999 a do dnešního dne je stále ještě tisíc v provozu.

Následující model 737-400 byl vyvíjen od roku 1985 a své lety zahájil o tři roky později. Tato verze pojme 174 cestujících a byla vyráběna až do roku 2000. Za zmínku stojí fakt, že poslední stroj Boeing 737-400 (OK-FGS, L/N 3132) byl dodán Českým Aeroliniím a to 25. února roku 2000. Do dnešního dne létá 460 těchto strojů pro více než 60 aerolinií.

Poslední z Classic série bylo letadlo 737-500 zahájil službu v roce 1990. Bylo jich celkem vyrobeno 289 z toho 270 před prvním komerčním letem. Do dnešního dne jich stále létá 367 pro více než padesát leteckých společností.

29. června roku 1993 Boeing donucen výraznou konkurencí Airbusu A320, zahájil práce nad novou generací letounů 737, která nese i příznačný název Next Generation. Podle čísla první a podle doby vzniku projektu v této řadě byl Boeing 737-600, který je konkurencí pro Airbus A318 a Embraer 195. Do služby vstoupil v roce 1998 a 66 vyrobených a objednaných kusů používá devět leteckých přepravců.

Souběžně s předchozí sérií vznikal (podle začátku projektu je první) i letoun 737-700, který má největší dolet a je přímou konkurencí pro stroje Airbus A319 a v ekonomické trídě může převážet až 149 pasažérů. Svůj první let uskutečnil 9. února roku 1997, 15. března dosáhl výšky 41 tisíc stop co bylo nejvíce v historii série 737 a prosinci stejného roku byl dodán prvnímu zákazníkovi, kterým byly Southwest Airlines. Do dnešního dne létá 760 těchto letadel pro 52 aerolinií.

Boeing 737-800 je prodlouženou verzí modelu 700 a je ekvivalentní konkurenčnímu Airbusu A320. V ekonomy třídě mají tato letadla místa pro 189 pasažérů. První let byl uskutečněn 31. července roku 1997 a o rok později nastoupil na pravidelné lety. Aktuálně jich létá více než 1000 a je objednáno téměř 700 dalších strojů. Používá ho více než 80 aerolinií.

Poslední ze série jsou modely 737-900, které jsou nejdelším Boeingem 737. Měl být konkurencí pro Airbus A321, ale letecké společnosti daly přednost pohodlnějšímu evropskému letadlu, proto do dnešního dne jich bylo prodáno jen 54 kusů a 80 dalších objednáno (Airbus 270) a létá pro 9 leteckých společností. Nástup verze 900ER (která řeší nedostatky modelu 900 a uveze ve třídě ekonomy 215 pasažérů na rozdíl od 189 předchůdce) je plánován až na rok 2007.



Technorati Tags:
Letadla, Boeing, Airbus, České Aerolinie, Historie

AlItalia - historické zajímavosti

AlItalia byla založena italskou vládou a britskou společností BEA 16. září roku 1946 s oficiálním názvem Aerolinee Italiane Internazionali. První let vykonala na stroji Fiat G-12 "Alcione" z Turínu do Catanie s mezipřistáním v Římě. O dva měsíce později 6. října uskutečnila i první mezinárodní let z Říma do Oslo. A v následujícím roce v březnu zahájila svoji činnost i na letech interkontinentálních trasou Milán-Řím-Dakar-Natal-Rio de Janeiro-Sao Paulo-Buenos Aires.

V roce 1951 letušky poprvé podaly na palubě pasažérům letounu Douglas DC-4 teplé jídlo. Rok 1951 má i pro AlItalii jedno tentokrát smutné prvenství, 17. letna ji spadl letoun Savoia Marchetti SM-95 nedaleko Civitavecchie v Itálii. 31. října 1957 AlItalia se spojila s Linee Aeree Italiane a přejmenovala se na Alitalia Linee Aeree Italiane. V mezinárodním měřítku se italská letecká společnost přesunula v tomtéž roce z dvacátého na dvanácté místo.

V šedesátých letech přidala do své letecké flotily i první trysková letadla a to Douglas DC-8 a francouzské Caravelle. V roce 1960 se jí také poprvé podařilo přepravit více než jeden milión cestujících za rok. Firma také přesunula své centrum na mezinárodní letiště Leonarda da Vinciho ve Fiumicinu v Římě. Ve stejném období se jí také podařilo zbavit britských finančních investorů a na konci dekády byla plně v italských rukou. V té době byla třetí největší leteckou společností v Evropě. V roce 1969 změnila své logo a to jí ve své zelenočervené podobě vydrželo až do dnešní doby.

V sedmdesátých letech Alitalia byla již sedmá dokonce i z mezinárodního hlediska. Také tehdy se stala první leteckou společností, která ve své flotile měla pouze trysková letadla. V roce 1970 zakoupila první Boeingy 747 a v roce 1976 i první letouny stejné společnosti 727-200. Rozšířila tehdy i svoji činnost na Severní Ameriku a Daleký Východ.

Na deregulaci v leteckém průmyslu v osmdesátých letech se AlItalia snažila reagovat diverzifikací svých služeb. Založila menší společnosti, jako Aermediterranea, která přepravovala jen na národním trhu nebo Sigma, která sloužila čistě turistickým účelům. Její úsilí ale nebylo příliš úspěšné. Po období velkých finančních ztrát se italové rozhodli restrukturalizovat. Vzdali se veškerých činností, které nebyly spojeny s lukrativní přepravou pasažérů, v roce 1996 založili Alitalia Team a o rok později i Alitalia Express pro lokální nízkonákladové lety. Ve stejném roce se i rozvaha vrátila do zelených čísel. V devadesátých letech přepravovala dokonce až 25 miliónů pasažérů ročně.

V novém tisíciletí AlItalia vstoupila do letecké aliance Sky Team ve které jsou i České Aerolinie. Celosvětové problémy v letecké přepravě mimo jiné způsobené WTC, vysokou cenou paliv či silným nástupem levných přepravců se odrazily i na Alitalii. Firmě vlastněné z větší části zaměstnanci a státem několikrát hrozil bankrot a případně i likvidace. Objevily se plány na spojeni s KLM a Air France (několikrát rušené, ale jako fénix povstávající z popela), došlo i k domluvě o redukci zaměstnanosti a snížení platů s odbory, ale budoucnost slavné italské letecké společnosti stále není jistá.

Alitalia má své huby v Římě na letišti Fiumicino a v Milánské Malpense. Její letecká flotila čítá 177 letadel od výrobců Boeing, Airbus, Embraer a francouzsko-italského ATR. V roce 2005 přepravila 24 miliónů cestujících.

Technorati Tags:
Letadla, Alitalia, Boeing, Historie

Výrobce letadel Embraer

Historie brazilského Embraeru začíná ve čtyřicátých letech minulého století, kdy brazilská vláda se rozhodla, že stát potřebuje vlastní letecký průmysl a to jak pro leteckou dopravu tak pro vojenské účely. Školy začaly vzdělávat první letecké inženýry v padesátých letech na nově vzniklém Instituto Tecnólogico de Aeronáutica. Tato elitní vysoká škola existuje do dnešního dne a je součástí velkého vědeckého komplexu Comando-Geral de Tecnologia Aerospacial v São José dos Campos, kde má dnes sídlo i Embraer.

Práce nad prvním letadlem se začaly 29. března 1965, kdy francouzský inženýr Max Holste navrhl skupině brazilských vědců projekt malého letadla jak pro civilní, tak pro vojenské využití. Brazilští inženýrové projekt rozvinuli a za tři roky 26. října 1968 IPD-6504 (takové bylo číslo projektu) poprvé vzlétl.

Letoun zaujal vládnoucí juntu natolik, že 29. října roku 1969 se Ministerstvo Letectví rozhodlo utvořit firmu Embraer. Úkol pro novou společnost byla produkce IPD-6504, který dostal název Bandeirante a později EMB-110. Prvním ředitelem Embraeru byl brazilský otec tohoto letadla inženýr Oziris Silva.

Bandeirante byl technickým a obchodním úspěchem mladé firmy. Byl produkován bez přestávky 21 let ve více než 30 vojenských i civilních verzích. A ačkoliv poslední EMB-110 opustil fabriku v roce 1990, tak do dnešního dne létá ještě více než 200 ze 494 vyprodukovaných letadel tohoto typu.

Na světovém civilním leteckém trhu začal Embraer odehrávat významnější roli v druhé polovině 90. let, kdy začal s produkcí velmi těsného, ale zároveň velmi ekonomického letadla ERJ-145. Tento letoun je občas nazýván letuškami a piloty tužka, neboť je úzký, dlouhý a má velmi ostrou špičku. Na palubu se vejde 48 cestujících. Je to velmi populární malé dopravní letadlo a do dnešního dne bylo prodáno více než 900 kusů.

Díky úspěchu se svým levným letadlem Embraer vstoupil na burzu a začal práci nad expanzí a dalšími projekty. Podařilo se vytvořit další úspěšná letadla EMB-170 a EMB-190 (jejich vývoj stál více než jednu miliardu amerických dolarů), která pomohly Embraeru se umístit nastálo mezi velmi významnými výrobci letadel.

Nejnovější EMB-195 může vzít na palubu až 118 pasažérů a tím se stal významným konkurentem nejen pro kanadský Bombardier, ale i pro Boeing či Airbus a to přesněji pro jejich nejmenší letadla. To potvrzují i nákupy různých mezinárodních velkých aerolinií. Nejnovější Embraer létá a je dokupován polským LOT-em, italskou AlItalia, šwýcarským Swiss International Airlines, kanadskou Air Canada, americkými Delta Airlines, JetBlue a US Airways a indickými Paramount Airways.

Embraer má na svém kontě i jeden velký ekologický úspěch. Jejich malé zemědělské letadlo EMB 202 Ipanema, je prvním letadlem na světě, které využívá obnovitelných zdrojů. Je totiž poháněn ... alkoholem. V verzi klasické i etanolové bylo již vyprodukováno celkem 1000 kusů tohoto letounku.



Technorati Tags:
Aviation, Embraer, EMB-195, Brazil, LOT, Air Canada, AlItalia, History

Aerolíneas Argentinas

Za datum vzniku této jihoamerické letecké společnosti se považuje rok 1929, kdy v Buenos Aires vznikla pionýrská aerolinie Aeroposta, jedním z jejích pilotů byl i slavný francouzský spisovatel Antoine de Saint-Exupéry. V 1949 roce argentinský prezident Juan Perón se rozhodl vytvořit velkou státní leteckou společnost spojením Aeroposte, FAMA a LADE. První let Aerolíneas Argentinas se uskutečnil 7. prosince 1950. Politici tehdy měli veliké ambice, doufali, že se z nové velké argentinské letecké společnosti stane jeden z největších mezinárodních dopravců. V padesátých letech otevírali dlouhé exotické linky, jakou byla na tehdejší poměry třeba destinace Buenos Aires - Dakar na které létaly stroje DC-7.

V následujících třiceti letech Aerolíneas skutečně patřily k mezinárodní letecké elitě. Bylo to způsobeno i tím, že pro politiky v Argentině byla mnohem důležitější prestiž, než ekonomické výsledky společnosti. Díky státní štědrosti se tehdy létalo na nejmodernějších strojích. Argentinci patřili k prvním odběratelům Boeingů 727, 737 a 747. V roce 1980 argentinská letecká společnost byla první, která uskutečnila let nad Jižním Pacifikem a Antarktidou pro pravidelné spojení Buenos Aires - Sydney a Buenos Aires - Auckland.

Velkou změnou byly až privatizační programy Carlose Menema. Ten prodal 85 procentní podíl Aerolíneas a vnitrostátního leteckého přepravce Austral španělské - tehdy také státní - Iberii. A to byl počátek úpadku argentinské letecké společnosti. Španělé pomáhajíce si i korupcí bezostyšně vytunelovali spojené firmy. Docházelo i k takovým excesům, že argentinská filiálka prodala za dva dolary svá letadla ...... Iberii, která je potom zpětně již za přemrštěné ceny pronajala.

V následku této drancovací politiky argentinské aerolinie stály v roce 2000 na hranici bankrotu. Jejich dluh dosahoval úrovně téměř miliardy amerických dolarů a museli ukončit většinu mezinárodních spojů. Během deseti let španělské vlády se letecká flotila Aerolíneas zmenšila z 28 letadel na 1 a z 11000 zaměstnanců zůstalo 6500. Majitel Iberie, španělská vláda, chtěl zachránit situaci prodejem argentinských aerolinek zahraničnímu investorovi. Ale kažý - a mezi nimi i American Airlines - se po seznámení s finanční situací, rozhodl od nákupu odstoupit.

Na poslední chvíli tehdy vstoupila do hry argentinská vláda, která převzala nad firmou kontrolu a v roce 2001 ji předala španělské skupině investorů z Air Comet (za kterou stáli majitelé turistického koncernu Grupo Marsans). Ti se po doinvestování letecké společnosti stali jejím dvaadevadesáti procentním vlastníkem. Firmě už dnes bankrot nehrozí, donkonce se i dosti pružně rozvíjí, ale někteří jí z důvodu mírně archaického leteckého parku nazývají muzeem letectví. Průměrný věk letadel použývaných argentinskou aerolinii je 18 let.

V posledních měsících bylo o Aerolíneas také hlasitěji. Tento letecký přepravce zavedl dvojí ceny letenek. Jedny pro cizince a druhé pro argentinské občany. Samozřejmě letenky pro cizince jsou dražší. Podle vední firmy je to nutnost, neboť mají stanovený cenový strop pro argentince, který údajně nepokrývá ani náklady.

Technorati Tags:
Aviation, Aerolineas Argentinas, Iberia, Air Comet, Boeing, American Airlines, History